Hřešice

Úvod

Lokalita se nachází u jižního okraje obce Hřešice, asi 12 km západně od města Slaný ve Středočeském kraji. GPS souřadnice jsou: 15°14´2.389"N, 13°55´29.931"E. Jedná se o část nivy bezprosdředně sousedící se zregulovaným Bakovským potokem. Vlastníkem pozemku je soukromá osoba, na jehož podnět dochází k revitalizaci území. Tímto děkujeme vlastníkovi za jeho příkladný přístup!

Přibližná lokalizace zájmového území Hřešice.

 

Aktuální letecký pohled na lokalitu ze západního směru. Vlastní zájmové území je označeno šipkou.

 

Aktuální letecký pohled na zájmové území.

 

Historický letecký pohled na lokalitu z roku 1953. V porovnání s předchozím snímkem je zjevný výrazný cílený krajinný zásah kompletního přeložení a napřímení koryta Bakovského potoka a jeho "opevnění" břehovou vegetací.

Historicky zájmová lokalita představovala podmáčené ručně kosené louky. Koryto Bakovského potoka bylo oproti dnešnímu stavu lokalizováno více na jih s omezenou stromovou vegetací. Na lokalitě bylo původně několik tůní, tak jak je to přirozené v nivách toků. Při vyšších průtočných stavech docházelo k rozlivům. Přirozeně se zde vyskytovala orchidej prstnatec májový, dále upolín nejvyšší, suchopýr širolistý, tolije bahenní a řada dalších dnes již vzácných a ohrožených druhů rostlin. V roce 1963 byla provedena v duchu socialistického hospodaření kompletní překládka koryta blíže k obci za současného napřímení toku. Niva byla zmeliorována (odvodněna). Účelem těchto zásahů bylo rychlé odvedení vody z krajiny, jejíž setrvání bylo vnímáno negativně. Současně zde byl pravděpodobně i případný záměr obhospodařovat pozemky pomocí strojní mechanizace. Jako u jiných lokalit tímto zásahem došlo ke zhoršení hydrologických, biologických a krajinářských poměrů. Snížila se retenční (zadržovací) schopnost krajiny. Zadržování vody je dnes naopak vnímáno pozitivně pro podporu druhové rozmanitosti, zmírňování povodňových stavů, doplňování podzemních zásob vody, omezování klimatických extrémů (chlazení krajiny). V současnosti se na lokalitě vyskytuje převážně rákos obecný v souvislých porostech s občasným výskytem například kostivalu českého nebo kosatce žlutého.

Revitalizací zájmového území je snaha vrátit lokalitu částečně do původního stavu se všemi pozitivy. Hlavním zájmem je podpora vodních a mokřadních organismů ze zaměřením na obojživelníky, kteří v posledních desetiletích zaznamenali výrazné početní úbytky mimo jiné i v důsledku neuvážených krajinných zásahů provedených v minulých desetiletích. Z těch významnějších druhů se zde vyskytuje kuňka obecná, čolek horský a čolek velký.

Popis naší dosavadní činnosti:

Managementové zásahy započaly v roce 2015. V tento rok bylo provedeno:

1. Ruční pokosení rákosového porostu na celkové ploše 1702 m2. Hmota byla uložená na degradované plochy v jižní části lokality a bude sloužit pro nabídku úkrytových možnolstí drobných živočichů. Udržování suchozemských biotopů kosením je důležité pro setrvání řady organismů na zájmovém území.

2. Strojní vyhloubení 3 tůní o velikostech 260, 25 a 10 m2. Průměrná hloubka tůní po plném zaplnění vodou je 30 - 50 cm, maximální hloubka 80 - 100 cm. Vytěžená zemina byla uložena a rozhrnuta do bezprostředního okolí tůní. Zemina byla uložena tak, aby netvořila nepřirozené valy, splynula s okolím a svým charakterem napomáhala udržovat vodu na lokalitě. Tůně i vytěžená zemina jsou na botanicky nevýznamné části lokality.

Zákres provedených opatření v roce 2015: žlutě-pokosení rákosových porostů, modře-vyhloubení mělkých tůní, bíle šrafovaně - uložení a rozhrnutí vytěžené zeminy.

Na lokalitu byly umístěny dvě cedule - charakter zásahů v roce 2015 a o významu mokřadů:

Děkujeme všem, kteří se podíleli na managementu!

Veškeré zásahy byly povoleny příslušnými úřady.

Zásahy byly podpořeny z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny Ministerstva životního prostředí. Děkujeme!

Fotogalerie 2015 (chronologicky):

TOPlist