Málo které téma je tak diskutabilní jako míra a forma přítomnosti dřevin v okolí tůní. Univerzální nebo paušální přístup neexistuje, vždy je potřeba jednat individuálně s ohledem na konkrétní situaci. Obecně se nedoporučuje budovat tůně v blízkosti stromů a keřů. Obdobně se nedoporučuje ponechávat na březích a v bezprostřední blízkosti tůní stromy a keře z důvodu zamezení stínění a žádoucí podpoře oslunění. Má se za to, že aby byla tůň „zdravá, prosperující a plnohodnotná“, měla by být alespoň část dne osluněná. Minimálně se doporučuje odstranit stromy a keře z jižní strany pro podporu oslunění a veškerou dřevní hmotu z tůní i z jejich okolí odstranit. Oslunění má zajistit (i) dostatečný tok sluneční energie do tůně, což by mělo vést k žádoucí podpoře růstu vodních rostlin a na ně vázaných organismů. Přímé sluneční světlo také zajišťuje jednak vyšší průměrné teploty a dále větší teplotní rozmanitost v čase a prostoru. Každý organismus si tak může najít své vlastní teplotní optimum, což by mělo opět vést k větší druhové diverzitě. Osluněná tůň má též delší „vegetační období“. Na jaře (ii) může být ve svém vývoji i o několik týdnů v předstihu oproti tůni ve stínu, přičemž obě tůně mohou být od sebe navzájem vzdáleny i pouhých několik desítek metrů. Dalším uváděným důvodem (iii) pro odstranění dřevin je omezení spadu listí, větví a dalšího organického materiálu a tím zpomalení zanášení tůní a související snížení frekvence obnovy tůní. V neposlední řadě je iracionálním důvodem (iv) odstranění dřevin estetika. Tůň v houští působí na věci neznalého člověka nevzhledně a jakoby zanedbaně. Lidé mají podvědomě zafixováno, že co není srovnáno, uklizeno nebo nevykazuje viditelnou péči člověka, to je špatně. Krom posledního jsou všechny důvody pro odstranění dřevin v zásadě správné a pro celou řadu  organismů oprávněné. Nesmíme však též zapomínat, že řada druhů je striktně stínomilná a často i současně chladnomilná. I omezené oslunění může vést k jeho vymizení. Těchto druhů je určitě menšina, zejména z řad rostlin, které vyžadují dostatek světla pro asimilaci. Přesto i pro tyto druhy musíme vytvářet vhodné biotopy. Je prokázáno, že zastíněné nádrže mohou hostit vzácné a specializované druhy obdobně jako nádrže osluněné. Toto zjištění není nijak překvapivé, když si uvědomíme, že dřeviny byly v geologicky dávných dobách přirozenou součástí okolí nádrží v normálně fungující krajině neovlivněné člověkem. Rozkládající se dřevní hmota a listí je životně důležitý materiál pro řadu vodních i suchozemských organismů. Odumřelé dřevo a listí poskytuje potravu a úkrytové možnosti zejména bezobratlým organismům. Obdobně jsou mimořádně důležité odhalené, ale živé kořeny dřevin rostoucích u vody nebo přímo z vody. Příklady významu dřeva a listí ve vodě:

• rozkládající se kmeny stromů spadlé do vody poskytují důležité místo ke kladení vajíček některým vážkám
• larvy určitých druhů vodních brouků se živý rozkládajícím se dřevem, jiné požírají houby  a řasy rostoucí na povrchu kmenů
• larvy chrostíků využívají kousky dřeva a listí ke stavbě svých schránek
• vrstva spadaného listí je důležitý habitat například pro vážku lesklici měděnou (Cordulia aenia), jejíž larvy žijí v lesních tůních; rozkládající se listí je zase zdroj potravy pro detritovory například ze skupiny vodních korýšů jako je vodní beruška (Asellus aquaticus)
• ponořené kořeny vrb poskytují habitat pro brouky čeledi plavčíkovitých (Haliplidae) a některé jepice
• bahnité okraje zastíněných tůní mohou být důležitým habitatem pro larvy širokého spektra hmyzu
• stromy v okolí tůní fungují jako větrolamy pro gracilní druhy hmyzu
• větvě a kmeny vyčnívající k vody umožňují po zamrznutí tůně snadnější únik uvolněných bahenních plynů a naopak snadnější přísun vzduchu s kyslíkem.

     Pro obojživelníky je žádoucí, aby v blízkosti tůní byl suchozemský biotop s dřevinami a dostatkem odumřelého dřeva poskytující vhodné existenčními podmínkami suchozemské fáze života. Je prokázána přímá souvislost mezi množství druhů a jedinců obojživelníků v tůni a její vzdálenosti od lesních ekosystémů. Až na výjimky všechny druhy obojživelníků potřebují také zastíněná stanoviště. Je prospěšné, pokud les nebo dřevinami zarostlá plocha zasahuje částečně až k tůni a metamorfující jedinci se tak mohou přímo přesunout z vodního prostředí do vhodného suchozemského biotopu zejména při sušším počasí. Les jim umožňuje zejména lépe se vyrovnat v suchém počasí s dehydratací. Lesní tůně nebo tůně chráněné dřevinami umožňují plašším zvířatům přístup k vodě s možností napít se.

     Látky, které se z dřevního a dalšího organického materiálu vyluhují ovlivňující chemické a biologické děje. Biologicky velmi hodnotné tůně nalezneme v přirozených nebo polopřirozených dlouhověkých lesních porostech.

     Jako u jiných životních podmínek i zde platí, že je ideální nabídnout organismům na určité lokalitě a v každém okamžiku co nejširší rozsah tůní od plně celodenně osluněných až po zcela a trvale zastíněné. Tomu by se měl přizpůsobit i management. Ten by měl zaručit u některých tůní trvalé odstraňování břehových porostů v krátkých časových intervalech pro trvalé a dlouhodobé plné oslunění až po nádrže ponechané samovolné dlouhodobé sukcesy s totálním zastíněním a zazemněním. Nejčastěji se však v praxi setkáváme k plochami degradovanými a zanedbanými i několik desítek let. Obecně platí, že je vhodné v takových případech dřeviny u většiny tůní odstranit a to buď celkově nebo částečně z jižní poloviny tůně.

Odstranění nebo redukce dřevin může mít obecné opodstatnění a zdůvodnění, pokud:

1. Kácené dřeviny budou relativně mladé ve věku od 5 do 20 let (výjimečně až do 60 let). Takovéto tůně mohou hostit ve zbytcích organismy otevřených a osluněných tůní, případně jsou zde přítomna semena takových rostlin z dob před zastíněním. Otevřením a osluněním nádrže může dojít k jejich aktivaci a růstu.
2. Tůn (tůně) je lokalizovaná v intenzivně obhospodařované krajině (mezi poli), která zpravidla hostí velmi chudá společenstva rostlin a živočichů a pravděpodobnost výskytu vzácného a stínomilného organismu je velmi malá.
3. Tůň hostí světlomilné rostliny a stíněním okolními dřevinami hrozí jejich vymizení.
4. Je cílem podpora obojživelníků. Pokud se jedná o soustavu tůní, je ideální zbavit přibližně 25 – 50% tůní dřevin. Podpoří se tak růst rostlin, na které kladou někteří obojživelníci vajíčka. Rostliny také napomáhají k vytváření teplých zón na mělčinách, což podporuje rozmnožování obojživelníků a rychlý vývoj vajíček a růst pulců.

     U všech výše zmíněných případů jsou ale rozhodující biologické průzkumy, které případně odhalí vzácné druhy, které jsou vázané na stinné a chladné tůně. Existují také případy, kde je kácení dřevin nežádoucí až škodlivé a případný management by neměl kácení zahrnovat nebo jen omezeně. Jde zejména o dlouhověké lesní porosty s dospělými stromy o stáří řekněme od 50 let. Zde je vysoký předpoklad, že zde bude specializovaná fauna adaptovaná na místní podmínky. V těchto tůních se mohli zachovat vzácné stínomilné organismy. Prosvětlení takové lokality by určitě vedlo k jejímu poškození a zásah by byl spíše na škodu. Stromy kolem lesních tůní by neměly být káceny nebo pouze v případě kvalitního a podrobného průzkumu, který vyloučí výskyt vzácného druhu organismu. Dalším případem jsou lokality s výskytem vzácných stromů například vrby velkolisté. V těchto případech se vlastním předmětem ochrany stávají samotné dřeviny. V ideálním případě by biologické průzkumy měly být prováděny nejen na výskyt druhů ve vodě, ale i na okrajích nádrží a vlastních terestrických biotopech.

Nepředvídatelný efekt vykácení dřevin

     Uveďme si nyní několik příkladů, jak obtížné je predikovat další vývoj lokality po odstranění dřevin z okolí tůní. Obtížnost spočívá v tom, že každá tůň je naprosto ojedinělá kombinace kvality vody, charakteru sedimentů, bohatosti semenné banky, lokálních hydrologických poměrů a dalších vlivů a faktorů. Odstranění dřevin spustí celou kaskádů vzájemně provázaných dějů, které mohou vést k vytouženému cíli podpory druhové rozmanitosti. V jiných případech se vývoj tůně ubírá nežádoucím směrem se zcela zřejmým zhoršením podmínek a druhové diverzity. Odstranění dřevin a následný přísun větších dávek slunečního záření může vést k rozvoji nežádoucích druhů vodních rostlin. Typickým příkladem je rozvoj okřehku, který v extrémních případech pokryje celou vodní hladinu. Tento stav určitě nepřispívá k biologickému zkvalitnění tůně a určitě nepůsobí ani esteticky. Tento příklad je typický pro tůně s mohutnými sedimenty a/nebo přísunem vody s vysokými koncentracemi živin (dusík, fosfor). Rozvoj nežádoucích rostlin, často i invazních, je nejčastější případ nežádoucího vývoje tůně. Konkurenčně schopné druhy vytlačují méně schopné. Tak může například postupné vykácení dřevin biologicky hodnotné tůně s porosty nehojné haluchy vodní (Oenanthe aquatica) a trhutky plovoucí (Riccia fluitans) být zpočátku prospěšné. Počty vodních rostlin se zvýšují. Nicméně postupným kácením se umožňuje existence a rozvoj emerzního orobince, který tůň v několika málo letech zcela zahltí a původní druhy vytlačí. Ze zastíněné relativně hodnotné tůně se tak stává osluněný orobincový porost bez velké biologické hodnoty. V tomto případě by byl lepší managementový postup plošné vykácení malého množství podrostu dřevin, následný monitoring abundance rostlin po dobu dvou až tří let. Na základě něho provádět/neprovádět další cyklus prořezávek a monitoringu až do stavu udržování objemu porostu dřevin na určité úrovni + případné potlačování orobince.

Zarůstání lokalit dřevinami - problém nejen mokřadů

     I když v řadě případů je kácení dřevin diskutabilní, obecnou skutečností zůstává, že zarůstání tůní dřevinami je jeden z nejvýznamnějších současných negativních faktorů. Na vině je ústup od ručnho kosení málo produkčních mokřadních ploch. Kosení eliminuje rozvoj dřevin hned v prvotních fázích jejich růstu. Používání dnešní běžné žací a sklízecí mechanizace na podmáčených půdách je nemožné, nebo't není na tyto podmínky konstruována. Dalšími faktory je malá výtěžnost poměrně nekvalitní dřevní hmoty (vrby), nutnost ruční těžby, ručního odnosu a obecně vyšší pracnost v podmáčených podmínkách. Poptávka po dřevní hmota byla dlouhou dobu poměrně nízká. V posledních letech ale zájem o dřevní hmotu roste v souvislosti s růstem cen ostatních druhů energií (uhlí, plyn, elektřina). Je zde tedy šance, že tento zájem podpoří kácení náletových dřevin. Prozatím se ale spíše zdá, že způsobuje opačný proces, tedy aktivní zalesňování rychlerostoucími energetickými dřevinami ať už původními, v tom horším případě nepůvodními. Pravidelný režim žádoucího cyklického kácení vykazují plochy pod elektrovody, které jsou pravidelně káceny zhruba jednou za 5-10 let.

     Velký podíl lokalit je ohrožován zarůstáním náletovými dřevinami o stáří cca 20 - 30 let. I když jsme si vysvětlili v předchozích ostavcích význam dřevin v okolí tůní, nesmíme se v odůvodněných případech bát radikálních zásahů. Pouze kosmetické úpravy a omezené kácení malých ploch v mnoha případech nepostačuje. Je nutné přistoupit k prořezávkám zabírající i desítky procent celkové plochy lokality. Většinou neprovádíme holoseč, je vhodné mozaikovité kácení s ponecháním části dřevin. Kácení též rozložíme do  více let. Bezprostředně po zásazích je vzhled lokalit neutěšený, to se ale rychle mění a zpravidla v řádu měsíců doznává lokalita přírodní charakter.

Závěr

     Poučení z neočekávaného a nežádoucího biologického vývoje tůní je skutečnost, že bychom neměli prořezávky dřevin provádět bezhlavě a plošně. V důvodných případech by se mělo postupovat opatrně a krok po kroku. S managementem nespěchat, provádět průběžný monitoring vlivu dosavadních zásahů a na základě něho provádět další opatření. Na druhou stranu se ale nesmíme bát provádět radikální zásahy pro podporu druhů otevřených stanovišť.

Je mýtus, že jediná správná tůň je ta, která je osluněná. A čím více je osluněná, tím lépe. Současně ale neexistuje a nikdy existovat nebude jednoznačná a přesná metodika jak velkého rozsahu má být zastínění tůní, druhové složení dřevin, jejich množství a stáří. U každé tůně je to individuální v závislosti na stávajícím stavu a cíli managementu. Vždy to bude na našem odhadu jaký zásah bude pro tůň prospěšnější, podložený znalostmi přírodních procesů a zkušenostmi. Nežádoucí vývoj tůně nelze nikdy vyloučit.

Padlé nebo pokácené stromy, listí a rozkládající se dřevní hmota může mít na daném místě mimořádný význam pro některé vodní a mokřadní organismy. Management takových tůní by měl tuto skutečnost respektovat a dřeviny v okolí tůní zachovat. Obecně tedy platí:

• v oblastech s málo zastíněnými tůněmi je vhodné takové tůně zachovat
• prokácení dřevin v okolí tůní je žádoucí na místech, kde se na základě odborných průzkumů nevyskytuje nic vzácného, v okolí je dostatek zastíněných nádrží, pokud hlavním cílem je vizuálně tůň zpřístupnit veřejnosti (veřejná místa) nebo pokud jsou dřeviny mladé
• kde není možné provést průzkumy (nedostatek finančních prostředků, nedostatek odborníků), měli bychom se vyvarovat drastickým změnám, zejména:
  • odstranění velkého množství organickým zbytků, větví a kmenů napadaných do tůně
  • neprovádět holoseč dřevin kolem dokola tůně, vhodnější je vykácet čtvrtinu dřevin v pětiletých intervalech
  • důležitý je monitoring důsledků prováděných opatření a na základě něho korigovat další zásahy

• nekácet solitérní stromy
• nekácet dřeviny, které jsou důležitým migrační  koridorem spojující tůň s jiným terestrickým  biotopem
• nekácet dřeviny, které chrání tůň proti nepříznivým vlivům blízkého intenzivně obhospodařovaného pole (postřiky, zadržení erozních splachů)
• nekácet dřeviny tam, kde stromy a stín může podpořit druhy, kterým tyto podmínky vyhovují a které se v dané oblasti vyskytují

Vytěžené dřeviny se dají s výhodou použít pro zkvalitnění terestrických biotopů (vytvářená míst vhodných k zimování, podpora úkrytových možností atd.).

tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž,mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, tůně, tůň, vodní nádrž, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, mokřady, mokřad, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, ochrana přírody, obojživelníci, péče, management, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, kopání, bagrování, sečení, prořezávky, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK, dotace, Program péče o krajinu, AOPK,